NEVIDĚT VLASTNÍ STÍN

Ve své praxi jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by chtěl být plánovitě zlý nebo špatný. Naopak, většina lidí, se kterými se setkávám, mají ty nejlepší úmysly a snaží se být na své okolí hodní, dobří, poctivý – zkrátka, myslí to dobře. Jen se někdy stane, že to okolí nedokáže pochopit, ocenit, vidět. A přitom, pokud by se to tomu okolí podařilo vidět to tak, jak je to myšleno, nebyl by v podstatě prostor pro konflikty, hádky a nepohodou.

Mnohdy máme ty nejlepší úmysly a stejně se dostáváme do situací, kdy „naše okolí“ na nás nereaguje adekvátně. Jsme potom zmatení, podráždění, zaražení nebo naopak agresivní a konflikt je tady. Může se jednat o tzv. projev našeho „stínu“. Jsou to skryté či nevědomé projevy našeho chování, kterých si nejsme vědomi  – nevidíme je stejně, jako nevidíme vlastní stín, pokud stojíme tváří ke Slunci. Nahlédnout vlastní stín a jeho projevy může být hodně bolestné zjištění. Pokud ale tuto odvahu v sobě máme, dostaneme se ve svých životech o značný kus dál. Nejde ani tak o to, že bychom měli stinné stránky nás samých „vylepšovat“ či snad „odstraňovat“. Jde o to o nich vědět a přijmout, že i to je naše součást. A postupně být třeba méně překvapení z reakcí okolí na projevy našeho chování, chápat jejich příčiny a postupně zjemňovat či mírnit důsledky projevů našich stínů.